„Jsem nic a všechno. Když se na mě podíváš skrze oči Boha, jsem nádherná bytost, oceán nekonečných možností tvoření a manifestace. Když se na mě podíváš skrze oči zvířecí či rostlinné, jsem bytost, která může ovlivnit miliardy životů a vtělení. Když se na mě podíváš skrze oči lidské říše, jsem bytost, která se učí žít ve hmotě, v lásce a jednotě.
Narodila jsem se v Olomouci, kde jsem v roce 2007 získala magisterský diplom z psychologie. Tato věda mě ale samostatně nikdy plně neuspokojovala. Vždy jsem hledala něco víc, větší a hlubší význam toho, co činíme a co je činěné nám. Nikdo tu není náhodou, nic se neděje náhodou a všechno má svůj vyšší a hlubší smysl. Svůj život jsem se rozhodla zasvětit hledání těchto významů, rozkrývání zákoutí lidské psychiky, odkrývání a objevování tajemství života, změnám a láskyplnému přijímání přítomného okamžiku. Život mi na mé cestě dával odpovědi a jasný směr, který je odlišný a je nemožné ho zařadit k již existujícím psychologickým směrům
Obecná recenze
Vaše vědomosti a zkušenosti jsou excelentní, líbí se mi zaměření na oblast duchovna a vševědomí, tohle vše mi vytváří obraz profesionality a naprostého bezpečí, kterým oplýváte. Přednášky i kurzy jsou vždy nad hranici očekávání.
Děkuji za vaši práci.
Webinář: Úvod do úzkostí, panik a strachů
Ja… žena v strednom veku, riešiaca všetky chmáry ktoré stárnutie prináša, neraz sa topiaca v úzkostiach a strachoch, som naďabila na niekoho, kto mi dal odpovede na otázky kváriace ma dlhé roky. Dá sa povedať, že mám vyskúšané prakticky všetko… Ako dieťa narodené v ateistickej rodine som nebola nikdy vedená k viere. Spiritualita si ma však našla sama pri mojej ceste životom, stala sa pre mňa hnacou silou. Duchovné poznanie , vďaku za to že sa mi dostalo, vnímanie najsubtílnejšej energie, však občas zastierali práve spomínané psychické bloky ktoré mi kradli radosť zo života. Nepochybujem že práve sila najvyššia mi poslala do cesty zaujímavú a veľmi autentickú bytosť psychologičku Mgr. Veroniku Peškovú, aby doplnila farbistú skladačku, ktorú som si na ceste za poznaním vyskladala.
Mojou najsilnejšou túžbou je dokázať s pokorou a bez odporu prijať všetko čo život prináša. V snahe rozpustiť ego som však akoby pozabudla na to, že žijeme vo svete duality a pre duchovný rast je potrebná vyváženosť, rovnováha a popieranie fyzického a mentálneho k rovnováhe rozhodne nevedie. Vďaka Veronike som doslova objavila, aké netušené možnosti máme sťa ľudské bytosti v rukách. Verčin prístup nie je klasickým prístupom „bežného“ psychológa. Vidí v človeku viac než len telo a myseľ, cíti v človeku jeho potenciál, dokáže rozoznieť tie správne struny k tomu, aby sila ktorú v sebe máme mohla žiariť naplno. Nie je to žena ktorá by nikomu mazala okolo úst medové motúzy. Jej prístup čistí staré rany a vyťahuje zo skríň kostlivcov zapadnutých prachom. To nie je vždy príjemné, ale môžem povedať že to funguje. Lebo len vtedy dokážeme do svojho domu doniesť nové zdravé veci, keď sa zbavíme neporiadku ktorý sme roky hromadili. Postupne sa stávam kľudným a menej zainteresovaným pozorovateľom svojej divokej mysle. Neskutočné strachy o deti ktoré ma vždy trápili sa zredukovali, dovolím si povedať na zdravú mieru. Potreba za každú cenu byť „milovaná“ a príjímaná sa rozplynula. Vlastne by som mohla povedať že som MILOVANÁ VŽDY nech už sa deje čokoľvek. Milovaná kým? Nazvite si to akokoľvek. Bohom, vesmírom, silou najvyššou…Vedela som to už dávno..a Verča mi to našťastie pripomenula v pravý čas. Ďakujem.
Jedno zo skvelých youtube videí na ktorom Veronika rozoberá tému „kríza stredného veku“ ma inšpirovalo k napísaniu rovnomennej básne. Touto cestou by som jej ju rada venovala 🙂
KRÍZA STREDNÉHO VEKU
Počítaš vrásky, vlasy, kilá..
Už nie si krásna si len milá.
Kráčaš si v dave, priemerná..
Cítiš sa neviditeľná.
Kde je to slečna príďte prosím,
netušíš čo chceš nevieš kto si.
A letia týždne, letia roky,
hrubne ti driek a rastú boky.
Premýšľaš kam sa vlastne strácaš..
Čia je to vina, koho práca?
Čo si to žila? Kam to speje?
Topíš sa v chvíľach beznádeje.
Tak ešte rýchlo, rýchlo nahnať
a milovať až príde závrat,
dokázať si že zato stojíš,
len prázdnoty sa strašne bojíš.
Bojíš sa že sa celkom zmažeš,
víno dnes piješ, vodu kážeš..
A neješ, šminky, veľa cvičíš,
bolí to keď si dušu ničíš.
A potom príde jedno ráno,
v ňom sama sebe povieš „áno“.
Toto som ja a tak som celá,
tých sebaklamov bolo veľa.
V údive pozrieš do zrkadla,
div že ti slza nevypadla…
Vo svojich očiach vidíš všetko,
bolesť i múdrosť dávnych predkov.
Vidíš v nich čisté malé dievča,
čo sa mu mnohé veci priečia.
Vidíš v nich umelca i matku,
vdychuješ túto chvíľu sladkú.
Tá tichá radosť srdcom tečie,
zrazu necítiš nebezpečie,
na stav ten nie sú žiadne slová
a zrodila si sa dnes znova….
Ach Bože, aká je to voľnosť,
keď k sebe cítiš blahosklonnosť.
Vieš že si správne utkaná
a žitia hra je vyhraná.
Webinář: Úvod do úzkostí, panik a strachů
Dobrý večer,
právě jsem absolvovala webinář a chtěla bych organizátorům i paní lektorce poděkovat za to, že ještě v dnešní době existují takto erudované a velice kvalitní vzdělávací programy, které nám objasní problémy, s nimiž se setkáváme a neumíme je správně řešit nebo pojmenovat. Velký dík paní lektorce a pokud to bude možné, prosím o link na přihlášení na kurz v září.
Mnohokrát děkuji a jsem nesmírně vděčná za tak přínosnou vzdělávací akci.
© 2024 Veronika Pešková. Všechna práva vyhrazena.
